Datová analýza · 94 cyklojízd

94 jízd s prachovým senzorem mezi Vltavskou a Pankrácem,
březen 2025 – únor 2026.

Senzorvzduchu, z.s. · data: Sergio · senzor CanAirIO · 22 281 měření PM2.5

≈2,4×
vyšší nadýchaná dávka ráno (do kopce)

34/94
jízd nad 24h limitem WHO

57 %
měření nad ročním limitem WHO

229
µg/m³ – naměřená špička PM2.5

O co jde

Svoboda zvolit si dopravní prostředek by neměla znamenat platit za to zdravím.

Pražská Severojižní magistrála je městská dálnice vedená přímo centrem. Sergio po ní každý den dojížděl na kole – ráno z domova u Vltavské (sever) do práce na Pankráci (jih), večer zpět. Je to ~5,5 km koridorem, kde kolo nemá téměř žádnou chráněnou infrastrukturu a jede v těsném kontaktu s průjezdovou automobilovou dopravou. „Nikdo tam dobrovolně nepojede.“ Sergio na to chtěl upozornit a vozil s sebou kameru a senzor kvality ovzduší. Naštěstí se mu nikdy nic nestalo – a jeho jízdy teď mají čísla.

Jízda na kole je zdravotním přínosem, ale město trestá cyklisty, kteří se musí pohybovat ve znečištěném prostředí způsobeném jinou dopravou. Toto znečištění lze změřit.

Mapa: kde je vzduch nejhorší

Trasa obarvená podle naměřeného PM2.5. Zelená = čistý vzduch (limit WHO),
červená = překročení. Vrstvy lze přepínat vpravo nahoře.

0–5 µg/m³ (roční limit WHO)  
5–15  
15 (24h limit WHO)  
15–35  
35+ silně znečištěno

Souvislý oranžovo-červený pás přesně kopíruje osu magistrály; zelené jsou jen obytné konce trasy.

Hlavní zjištění

Konzistentní vzorec napříč 94 jízdami – ne náhoda, ale systém.

16,1 µg/m³

Ranní dojížďka nad limitem WHO

Průměrná ranní jízda překračuje 24h limit WHO (15 µg/m³): potkává se špička dopravy se zimními inverzemi, které drží výfukové plyny u země. Večer je vzduch znatelně čistší (10,5).

Hlavní nádraží

Nejhůř v srdci koridoru

Nejvyšší průměry jsou v kaňonu u Hlavního nádraží a Muzea (13,8) a mezi auty na Nuselském mostě (13,4) – oproti klidnějším obytným koncům trasy.

14,1 vs 9,0

Vinu nese hustý provoz

Vyšší prašnost je v rychlých průjezdech (>15 km/h) než při popojíždění na semaforech. Expozici způsobuje kolona aut, ne křižovatka.

24 z 45

Většina rán nad limitem

53 % ranních jízd překračuje 24hodinový doporučený limit WHO pro PM2.5 (15 µg/m³). Večer „jen“ 10 ze 49.

27,6 → 4,1

Zima je jasně vidět

Měsíční průměr klesá z 27,6 µg/m³ (leden) na 4,1 (srpen). V topné sezóně a při inverzích je koridor nejnáročnější.

57 %

Překračuje doporučenou normu

Více než polovina všech měření překračuje roční doporučený limit WHO (5 µg/m³), čtvrtina i 24hodinový.

≈2,4×

Do práce do kopce, z práce z kopce

Ráno se stoupá o +61 m na Pankrác, pomaleji a déle v koridoru – a do kopce se dýchá hlouběji. Nadýchaná dávka je proto ráno ~2,4× vyšší než při večerním sjezdu. Nejvíc prachu tím pádem nadýchá při největší námaze.

r = 0,90

Oficiální měření to potvrzuje

Průměry jízd se shodují s referenční stanicí ČHMÚ Praha 2-Legerova – „hot spotem“ přímo na trase, nejzatíženější dopravní stanicí v ČR. Ta nezávisle potvrzuje horší rána a navíc měří NO₂ na ~3,5násobku ročního doporučení WHO – plyn, který senzor na kole nevidí.

Grafy

Plný rozbor i s metodikou je ve studii (PDF).

PM2.5 ráno vs večer
Expozice PM2.5: ranní vs. večerní dojížďka. Ranní medián leží u limitu WHO.
Profil magistrály
Profil koridoru sever→jih. Ráno překračuje limit prakticky v každém úseku.
Sezónnost – senzor vs. ČHMÚ
Měsíční průměr PM2.5 – silná sezónnost s vrcholem v zimě. Senzor na kole (zeleně)
kopíruje oficiální stanice ČHMÚ: hot spot Legerova na trase i pozadí v Riegrových sadech.
Validace proti stanici ČHMÚ Legerova
Každá jízda vs. referenční stanice ČHMÚ Legerova ve stejném 3h okně – shoda r = 0,90.
Rychlost vs PM
Nejhorší vzduch v rychlých průjezdech magistrály, ne při popojíždění.
Proč je ráno horší
Ranní expozice se násobí: koncentrace × delší čas do kopce × hlubší dýchání ≈ 2,4× vyšší dávka.

Co z toho plyne

  • Volba kola tu není rovnocenná. Cyklista jede nechráněn mezi auty a dýchá to, co produkuje doprava kolem něj.
  • Expozice je adresná a řešitelná. Vrcholí v konkrétních bodech (Nuselský most, Hlavní nádraží).
  • Nejhorší kombinace připadá na ranní stoupání. Cesta do práce vede do kopce, pomaleji a ve špičce – cyklista se nejvíc nadře a zároveň nadýchá nejvíc prachu. Ochrana trasy by měla cílit hlavně na ranní směr.
  • Oddělit kolo od průjezdové dopravy = přímo snížit nadýchaný prach. I pár metrů odstupu má měřitelný smysl, protože nejhorší je souběžný rychlý provoz.
  • Méně aut pomáhá všem – chodcům, lidem na zastávkách i obyvatelům domů podél magistrály. Sergiův senzor to zachytil.

Executive summary (EN)

What a Cyclist Breathes on Prague’s Magistrála
PM2.5 exposure across 94 sensor-equipped commutes between Vltavská and Pankrác

A cyclist commuting along Prague’s motorway-grade North–South Magistrála
carried a CanAirIO particulate sensor on 94 rides between home near
Vltavská (north) and work at Pankrác (south).

  • The morning commute is uphill (+61 m to the Pankrác plateau), the evening downhill.
    Slower, longer in the corridor and ridden under harder uphill breathing, the morning carries a
    ~2.4× higher inhaled dose – you breathe most when you exert most.
  • The cyclist breathes air over the WHO 24h guideline on 34 of 94 rides (24 of 45 mornings).
  • 57 % of all measurements exceed the WHO annual guideline (5 µg/m³); peaks reach 229.
  • The dirtiest air is in the corridor’s core – the main-station canyon & Nusle bridge –
    and in the fast through-traffic sections, not at junctions.
  • Validated against the official network: ride means correlate r = 0.90
    with the ČHMÚ Legerova hot-spot reference station on the route, which also runs
    NO₂ at ~3.5× the WHO annual guideline – a pollutant the bike sensor cannot see.

The point is mode equity: the city asks cyclists to share a hostile motorway corridor with the
very traffic that pollutes them. The data quantify the penalty.

Metodika a omezení: hodnoty pocházejí z low-cost amatérského senzoru (CanAirIO) vybaveným čidly Sensirion SPS30 pro PM2,5 a BME280 pro teplotu a vlhkost. Srovnání s referenční stanicí ČHMÚ Praha 2-Legerova přímo na trase ukazuje velmi dobrou shodu (r = 0,90 na 86 jízdách (operativní data přes API Golemio). Levné optické senzory jsou známy tím, že obecně podhodnocují a naopak nadhodnocují za vysoké vlhkosti. Stanice Legerova přitom měří i NO₂ v průměru ~35 µg/m³, ~3,5× roční doporučení WHO, takže naměřené koncentrace prachových částic opravdovou dopravní zátěž ještě podhodnocují.
Referenční limity dle WHO Global Air Quality Guidelines 2021.
Ke stažení: studie (PDF) · kompletní data a kód k ověření (ZIP, ~4 MB) · přehled jízd (CSV) · souhrnná čísla (JSON).